Citoslovce

Citoslovce

- vyjadřují pocity, nálady, napodobují zvuky

- pokud nahrazují ve větě přísudek (sloveso), neoddělují se čárkou

např. Pes hop přes plot. Dědeček šup s liškou do pytle.

- v jiných případech se čárkou oddělují

např. Au, to bolí! Prásk, blesk uhodil do stromu. Brr, to je ale zima!

- při nápodobě zvuků se píše nad ú čárka

např. bú, vrkú, hú...

Využití citoslovcí v textu

- sledujte i způsob zápisu včetně čárek

ZOO

Brmm, brmm, jedeme autem do zoo. Na silnici stojí policajt. Píííííísk, píííísk, píská na cizího řidiče. Zoo není daleko. Íííí, jsme na parkovišti. U pokladny stojí pán. Zřejmě musíme zaplatit. Cink, cink, cink, tatínek měl jenom drobné, ale to nevadí

U hlavní brány se podíváme na mapu a už může začít prohlídka. Jako první uvidíme slona, už se těším. Jé, túúú, už na nás troubí, ten je ale veliký, a ten chobot musí měřit aspoň dva metry! Cink, cink, aha, asi ho volají na oběd. Křřřřkš, kškřškš, to je listí, to chci vidět, jestli to všechno sní. Chrámst, křup, žvýk. „Tak dobrou chuť, slone," praví bratr.

Další na řadě jsou opice. A dokonce je jich tam pět. Uuu, uuu, uuu, něco mi chtějí říct. Ale já jim nerozumím. Jéééé, ta hodná opice mi dala banán. Dala jsem ho radši bratrovi. Ten se do něho s radostí zakousl. Chramst, žvýk. Asi netuší, že je od opic.

Brum, ááááá, honí mě medvěd! Jejda, on je za sklem, iuiuiuiu, ta paní sklo právě leští, proto se mi zdálo, že běhá volně.

Fíííííííííí, fíííí, začíná foukat vítr, asi pojedeme domů. Ještě se rozloučím s bratrem, protože jak je vidět, přidal se k opicím.