Významový poměr mezi větami hlavními

Co dokážou spojky?

Všimni si, jak se změnil význam souvětí, když se užijí různé spojky:

Jakub šel do lesa a nasbíral dřevo.

Jakub šel do lesa, ale dřevo nepřinesl.

Jakub šel do lesa, ba dokonce přinesl dřevo.

Buď Jakub půjde do lesa, nebo dřevo nepřinese.

Jakub přinesl dřevo, neboť šel do lesa.

Jakub šel do lesa, a proto přinesl dřevo.

Spojovací výrazy mezi dvěma větami hlavními naznačují, jaká je souvislost mezi jejich obsahem - je mezi nimi významový poměr.

Jak nazýváme významové poměry mezi větami hlavními?

a) slučovací - bez zvláštní souvislosti, děje se jedno a děje se druhé:

Jakub šel do lesa a nasbíral dřevo.

b) odporovací - děje si odporují:

Jakub šel do lesa, ale dřevo nepřinesl.

c) stupňovací - druhý děj se zdůrazňuje jako významnější:

Jakub šel do lesa, ba dokonce přinesl dřevo.

d) vylučovací - děje stojí proti sobě, buď se stane jedno, nebo se stane druhé:

Buď Jakub půjde do lesa, nebo dřevo nepřinese.

e) příčinný (důvodový) - druhá věta vysvětluje, proč se stal děj věty první:

Jakub přinesl dřevo, neboť šel do lesa.

f) důsledkový - děj druhé věty vyplývá z děje věty první:

Jakub šel do lesa, a proto přinesl dřevo.

Všimni si, jak se u jednotlivých významových poměrů píšou čárky před spojovacími výrazy:

Koupali jsme se a pak jsme si hráli s míčem. - slučovací

Z této hory bývá krásný rozhled, ale nesmí být mlha. - odporovací

Lukem jsem střílel výborně, ba dokonce jsem trefil střed terče. - stupňovací

Zdržíš se, nebo už půjdeš. - vylučovací

Země se otáčí kolem své osy, a proto slunce zdánlivě vychází a zapadá. - důsledkový

Kdo vyhrál zápas nevím, neboť jsem musel odejít před koncem. - příčinný (důvodový)

Čárka se nepíše před spojkami a, i nebo, ani ve významu slučovacím:

Šli jsme ven a krásně svítilo sluníčko.

Budeme jezdit na kole nebo budeme hrát fotbal.

Čárka se píše před spojkou a, pokud to není poměr slučovací:

např. před a tak, a proto, a to nebo tam, kde by mohla být spojka ale, ba dokonce...

Martin byl ospalý, a přece nemohl usnout.

Voda je čistá, a tak je tu plno pstruhů.

Všichni se mě vyptávali, a já nic nepověděl.

Chtěl být první, a proto utíkal napřed.

Ve všech příkladech jsou uvedeny nejtypičtější spojovací výrazy, kromě nich je možno užít řadu jiných - ba dokonce = ba i, ale = avšak, nýbrž, a proto = a tak...

Při určování poměru si můžete vždy představit ve větě základní spojovací výrazy.