Přídavná jména

Druhy přídavných jmen

a) tvrdá - vzor mladý, mladá, mladé

b) měkká - vzor jarní, jarní, jarní (i odvozená od zvířat - psí, lví)

c) přivlastňovací - vzory otcův, matčin (odpovídají na otázku ČÍ?)

Zdůvodňování pravopisu koncovek

1) rozlišíme přídavná jména přivlastňovací a patřící ke vzoru mladý nebo jarní

a) pokud odpovídají na otázku ČÍ?, pak jsou to přivlastňovací

b) pokud odpovídají na otázku JAKÝ?, patří ke vzoru  mladý nebo jarní

- vzor mladý má v 1. pádu koncovky pro tři rody -ý, -á, -é,

- jarní má pro všechny tři rody stejnou koncovku -í, -í, -í)

- zjišťování vzoru:

- okamžitě se zkouší, zda existují tvary s -ý, -á, -é

např. hravý medvěd - JAKÝ? - hravý, hravá, hravé existuje - patří tedy ke vzoru mladý

ryzí zlato - JAKÉ? - ryzí, ryzá, ryzé neexistuje - patří tedy ke vzoru jarní

2) zdůvodníme pravopis tvarem vzoru

a) přivlastňovací

- ke zdůvodňování pravopisu se používají tvary vzoru matčin, např. matčini, matčiny, matčinými, matčiných...

(vzor otcův má i/y po obojetné souhlásce, proto se ke zdůvodňování nehodí)

např. viděli jsme sousedovy psy - ČÍ? - jako viděli jsme matčiny psy,

přiběhli sousedovi psi jako matčini psi, se sousedovými psy - jako s matčinými psy

b) mladý

vzor se musí použít

např.  hravý medvěd jako mladý medvěd

- v jiných pádech: hraví medvědi jako mladí medvědi, s hravými medvědy jako s mladými medvědy

c) jarní - v koncovkách vždy í nebo i (bez jarního, k jarnímu, s jarním, s jarními...)

- ke vzoru jarní patří i přídavná jména odvozená od zvířat, např. psí, lví, orlí atd.

Množné číslo u přídavných jmen:

-cký se mění v množném čísle na na -čtí

-čký se mění v množném čísle na -čcí

hornický - horničtí, vesnický - vesničtí

běloučký - běloučcí, maličký - maličcí

veliký - velicí

-ský se mění v množném čísle na -ští

-cký se mění v množném čísle na  -čtí

Střítež- střítežský - střítežští

Olšovec - olšovecký - olšovečtí

Partutovice - partutovický - partutovičtí

Jindřichov - jindřichovský - jindřichovští

Praha - pražský - pražští

Kroměříž - kroměřížský - kroměřížští

Dobříš - dobříšský - dobříšští

Krkonoše - krkonošský - krkonošští

Francie - francouzský - francouzští

Kanada - kanadský - kanadští

v českém slově nebývají po sobě dvě s

Česko - český - čeští

Rusko - ruský - ruští

Brandýs - brandýský - brandýští

další změny:

h - z    drahý přítel - drazí přátelé

ch - š  plachý jelen - plaší jeleni

Stupňování přídavných jmen

- přídavná jména mohou vyjádřit tři stupně vlastnosti - např. pěkný, pěknější, nejpěknější

- dochází při tom ke změnám hlásek:

s - š    vysoký - vyšší

z - ž    nízký - nižší

ch - š  suchý - sušší

h -ž     drahý - dražší

-ší/-čí:

- u mnohých je -ší, např. vyšší, užší, nižší, strmější

- po t,d bývá -ší, např. kratší, sladší, prudší, mladší, řidší, hustší

- u některých přídavných jmen bývá -čí,  např. tenčí, měkčí, hezčí, vlhčí, břitčí, hebčí

(pomůcka: hebčejší, vlhčejší...)

- některá se stupňují nepravidelně: dobrý - lepší, zlý - horší, malý - menší, velký - větší

Další podrobnosti:

- vzory otcův, matčin mají jiné zakončení než vzor mladý:

šel do Jiráskovy ulice - jako matčiny (ne Jiráskové),

ke Karlovu mostu - jako matčinu (ne Karlovému) ,

naslouchal Viktorčině písni - jako matčině (ne Viktorčiné)