Příslovečná určení

Příslovečné určení (PU)

- blíže určuje okolnosti, za kterých děj probíhá

(místo, čas, způsob, míra, podmínka, účel, přípustka...)

- rozvíjí sloveso, přídavné jméno nebo příslovce

- ptáme se na ně příslovci - např. kde, kdy, jak nebo jinou přesnou otázkou (nejen pádovou) - např. za jaké podmínky, do jaké míry...

Druhy

a) místa - odpovídá na otázky kde, kam, odkud, kudy...

např. hrál si na dvorku, šel do lesa, vracel se ze školy, šel parkovou cestičkou

b) času - otázky kdy, odkdy, dokdy, jak dlouho, jak často, na jak dlouho...

např. vrátil se včera, od zítřka má svitit slunce...

c) způsobu - otázky jak, jakým způsobem...

např. tvářil se vesele, hezká jako obrázek...

d) míry - otázky do jaké míry, jak mnoho, o kolik, kolik...

např. vlak se zpozdil o hodinu, měří metr, je velmi mladý...

e) příčiny - otázky proč, z jaké příčiny...

např. kvůli závodům si koupil novou motorku...

f) účelu - otázka za jakým účelem...

např. šel do lesa na dřevo, běž se umýt...

g) podmínky - otázka za jaké podmínky...

např. pojedeme za pěkného počasí...

h) přípustky - otázky i přes co, navzdory čemu, i v jakém případě...

např. i přes vytrvalý déšť běhal po venku...

ch) prostředku - otázky pomocí čeho, jak...

např. pojedeme autem, pomocí kopírky...

i) původce děje - vyjadřuje, kdo děj způsobil...

např. dostala od Petra květinu, byl dopaden policií...

j) zřetele - vyjadřuje, vzhledem k čemu platí obsah věty...

např. tento kraj je bohatý na historické památky, postavou se podobá bratrovi...

Hledej příslovečná určení a urči jejich druh:

(pokud to nebylo nezbytné, nejsou zvýrazněna rozvíjející slova)

Nešikovný pád

Jednoho slunečního rána uprostřed léta roku 2 222 se myšák Josífek rozhodl, že půjde surfovat se svými myšáckými přáteli na místní potok, který je ukryt v hustém partutovském lese.

Obloha byla bez mráčků, slunce svítilo jak blbé, no zkrátka tento den byl jako stvořený pro vodní hrátky.

Jednoroční Josífek ležel na svém prkně asi deset centimetrů od břehu. Čekal na další vhodnou, velkou vlnu, kterou se chystal zdolat.

Najednou ji uviděl. Přímo na něj se řítila velká vlna, myšácké rodiny jí říkají Tsunami.

"Tak ta patří jen mně! řekl si Josífek a pádloval si to směrem k ní. Avšak v momentě, kdy si Josífek stoupal na prkno, neudržel rovnováhu a spadl do studené, zakalené vody.

"To je amatér! vykřikl rozzlobeně dav, který se těšil na mimořádný výkon.

Myšák ležel na vodě a už neměl sílu doplavat ke břehu.

Pomalu klesal níž a níž, nic kolem sebe nevnímal.

Jen uslyšel něžný hlásek, ale měl pocit, jako by byl míle daleko: "Vydrž, Josífku, už budu u tebe!

Ten něžný hlásek patřil myšce Hrabalce, která se jediná odvážila skočit pro tonoucího a zachránit ho.

Když se Josífek vzbudil, ležel v malé místnosti obklopen čtyřmi bílými stěnami. Hrozně ho bolela hlava a na nic si nemohl vzpomenout.

V křesle seděla myška Hrabalka, čekala, až se vzbudí, a vše mu začala od začátku vyprávět, jaký to měl nešikovný pád.

Tehdy bylo Josífkovi velmi mizerně, že se tak ztrapnil, ale dnes na to vzpomíná s úsměvem a ještě aby ne.

Poznal totiž úžasnou myšajdu, se kterou plánuje svou budoucnost...