Z vývoje české literatury
A. STŘEDOVĚKÁ
1) Počátky (Velká Morava, přemyslovská knížata a první králové)
- spojeny hlavně s křesťanským náboženstvím
- autoři z církevních kruhů - mniši, kněží, hodnostáři, zůstávají většinou anonymní
- zachovaly se legendy (životy svatých), kroniky a duchovní písně
jazyk: na Velké Moravě staroslověnština, v českém státu latina, teprve později i němčina a čeština
z památek:
legendy - Život Konstantina a Metoděje (stsl.), o sv. Václavovi (stsl. i lat.)
kroniky - Kosmova Kronika česká (lat.)
písně - Hospodine, pomiluj ny (stsl.), Svatý Václave, (č.)
2) Zesvětštění (poslední Přemyslovci, Lucemburkové)
- v příbězích se jako hrdinové objevují i rytíři, měšťané, králové a krásné paní
- světské písně skládali a šířili potulní pěvci
- mnohá díla skládána ve verších - milostná lyrika, kroniky a rytířské příběhy
z památek:
milostná lyrika - Dřěvo se listem odívá, Slóvce M
kroniky - Dalimilova (č., veršovaná), Zbraslavská (lat., próza i verše)
veršovaný rytířský román - Alexandreia (o Alexandrovi Velikém),
životopis - Vita Caroli (vlastní životopis Karla IV.)
legendy - O svaté Kateřině
satiry - o konšelích, řemeslnících
exempla (mravoučné příběhy) - O správném studiu
rytířská próza - O Bruncvíkovi (jak získal do českého znaku lva)
3) Husitství
- snaha o opravu církve (reformace)
- hlavní pozornost věnována výkladům Bible
- rozšířila se znalost čtení a psaní, Hus zjednodušil pravopis
- zachovala se zejména kázání, učené náboženské spisy, kroniky a písně
z památek:
mistr Jan Hus: Přátelům v Čechách (list z Kostnice na rozloučenou)
Vavřinec z Březové: Husitská kronika (zprvu plná nadšení z boje za boží pravdu, pak zděšení ze zkázy země)
píseň Ktož jsú boží bojovníci (návod na chování v boji)
Petr Chelčický: Postilla (kritika středověkého uspořádání společnosti)
B. RENESANCE A HUMANISMUS (Jagellovci, první Habsburkové)
- obrací znovu pozornost k člověku, pozemským hodnotám
- touží po všestranném poznání světa
- u nás hlavně naučná literatura
- k šíření knih přispívá knihtisk (tiskaři Melantrich a Daniel Adam z Veleslavína)
- velký význam měla jednota bratrská (jedna z reformovaných církví),
která v řadě měst zakládala školy a její představitelé se mnohdy věnovali i literární činnosti (Jan Blahoslav, později Jan Amos Komenský)
z památek:
Bible kralická - vydána jednotou bratrskou, stala se na dlouhé období vzorem češtiny
Václav Hájek z Libočan: Kronika česká (s mnoha vymyšlenými příběhy - např. o Horymíru a Šemíkovi nebo Dívčí válce)
Hynek z Poděbrad: přeložil části Dekameronu
C. BAROKO (období po Bílé hoře)
- odráží zklamání z renesance, která přinesla řadu rozporů a válek
- znovu se obrací k hluboké víře v Boha (i nekatolíci)
- po Bílé hoře v našich zemích začala násilná rekatolizace, řada nekatolíků odešla do emigrace (např. Jan Amos Komenský)
- postupně upadá český jazyk - vyšší vrstvy užívají němčinu, nově přišlá šlechta i své původní jazyky
- čeština se udržuje na venkově v podobě lidové slovesnosti
- k oblíbeným uměleckým prostředkům patří kontrast (protiklad) a alegorie (symbolický obraz)
z památek:
Bedřich Briedel: Co Bůh? Člověk? - protiklad dokonalosti Boha a ubohosti člověka
Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce - město s jednotlivými ulicemi
je alegorií celého světa
Bohuslav Balbín: Obrana českého jazyka (napsal ji, i když byl jezuita)
Jan Amos Komenský (1592-1670), poslední biskup jednoty bratrské, byl ve své době značně výjimečný zájmem o školství a význam vzdělání, chtěl vytvořit rozsáhlou encyklopedii a také slovník českého jazyka, mnoho jeho rukopisů však shořelo při požáru polského Lešna
z děl:
Orbis pictus (Svět v obrazech) - obrázková učebnice jazyků
Škola hrou - výuka latiny pomocí tematických scének
-----
uvedená období (A, B, C) se také souhrnně nazývají STARŠÍ ČESKÁ LITERATURA
D. NÁRODNÍ OBROZENÍ (od konce 18. století do poloviny stol. 19.)
- snaha o oživení českého jazyka a kultury
- velkou úlohu sehrály jednotlivé osobnosti
- první generace byla ovlivněna osvícenstvím, druhá romantismem
Josef Dobrovský - vytvořil novou mluvnici češtiny
Josef Jungmann - v česko-německém slovníku vytvořil řadu chybějících českých slov (s řadou spolupracovníků)
Václav Matěj Kramerius - v nakladatelství Česká expedice vydával knížky pro lidové vrstvy, vydával i české noviny
František Palacký - sepsal Dějiny národu českého
František Ladislav Rieger - jeho naučný slovník odráží schopnost češtiny popsat poznatky všech vědních oborů
Václav Hanka - značně ovlivnil představy o české minulosti tím, že vytvořil nepravé rukopisy - Královédvorský a Zelenohorský
osobnosti a literární díla:
Matěj Kopecký: Johanes doktor Faust (hra pro loutkové divadlo)
František Ladislav Čelakovský: Ohlasy písní českých a ruských, básně Pocestný
a Toman a lesní panna
Karel Hynek Mácha: Máj
Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák, Fidlovačka (z ní pochází píseň Kde domov můj) - lidovýchovné hry, báchorky
Karel Havlíček Borovský - Křest svatého Vladimíra, Král Lávra, epigramy
Božena Němcová: Babička, Pan učitel, V zámku a podzámčí, Divá Bára
Karel Jaromír Erben: Kytice - Vodník, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Poklad
E. ČESKÁ LITERATURA 2. POLOVINY 19. STOLETÍ
- opožděna oproti světové
- vedle realismu se stále uplatňuje i romantismus
- řeší otázku, zda má sloužit národním cílům, nebo se má přibližovat cizím vzorům
- vznikají literární skupiny, které zastávají odlišné názory, nazývají se podle literárních sborníků (almanachů) a časopisů
a) májovci - vzorem je pro ně Karel Hynek Mácha, chtějí originálně
využívat cizí vzory - Neruda, Hálek, Světlá, Arbes
b) lumírovci - stoupenci otevřenosti ke světové literatuře, mají zásluhu
na mnoha překladech - Vrchlický, Sládek, Zeyer
c) ruchovci - hlásí se k domácí tradici, minulosti, venkovu - Svatopluk Čech
od poloviny 80.let se uplatňuje kritický realismus - bratři Mrštíkové, Rais, Jirásek, Winter
osobnosti a literární díla:
Jan Neruda: Povídky malostranské - Hastrman, Doktor Kazisvět, Figurky
básnické sbírky: Balady a romance, Hřbitovní kvítí, Písně kosmické, Zpěvy páteční
básně: Romance o Karlu IV., Jak lvové bijem hlavou o mříž
Svatopluk Čech: Výlet pana Broučka tentokráte do XV. století
Jaroslav Vrchlický: komedie Noc na Karlštejně
básnické sbírky: Epické básně, Okna v bouři
básně: Jarní romance, Za trochu lásky
Alois Jirásek: Staré pověsti české,
F. L. Věk (román o národním obrození),
Psohlavci (o vzpouře Chodů), Temno (období po Bílé hoře),
Mezi proudy, Bratrstvo, Proti všem (z doby husitské)
bratři Mrštíkové: divadelní hra Maryša, romány Santa Lucia a Pohádka máje
Zikmund Winter: Mistr Kampanus
Karel Václav Rais: Zapadlí vlastenci
Literární směry:
romantismus - výjimečný hrdina, nezvyklé prostředí, vzbouřenci, mnohdy bez úspěchu - Mácha: Máj
realismus - snaha co nejvěrněji zachytit běžný život běžných lidí - Němcová: Babička
kritický realismus - zobrazuje problémy doby, poukazuje na záporné jevy, věří, že knihy mohou přispět k nápravě světa, zejména ruští a francouzští spisovatelé